Vytváření dokumentů v systému LaTeX

V minulém článku jsme si vysvětlili, že \(\mathrm\LaTeX\)ový kód se skládá z příkazů a jak tyto příkazy vypadají. Ale jak vlastně začít psát takový \(\mathrm\LaTeX\)ový dokument? V zásadě existují tři možnosti:

Pokračovat ve čtení “Vytváření dokumentů v systému LaTeX”

LaTeX

Historie

Psaní matematických vzorců na klávesnici nikdy nebylo jednoduché. Do vzniku Unicode většinou chyběly základní symboly jako × nabo √ a na jakékoli zápisy, které vyžadovaly zmenšování písma nebo vertikální umisťování textu, jako například zlomky či exponenty, byly zapotřebí různé podivné triky.

Pokračovat ve čtení “LaTeX”

Semigrupy

 

Než si budeme definovat nějaké pojmy, pojďme se podívat na nějaké rozdíly v grupoidech \( (\mathbb{Z}; +)\) a \( (\mathbb{Z}; -)\). Když si vezmu libovolné tři prvky z prvního grupoidu (vyberme např. \(1,2, – 3\) pro ilustraci), tak platí, že \(1+(2-3) = (1+2)-3\). Vybereme-li ty samé tři prvky z druhého grupoidu, dostáváme \(1-(2-3) \neq (1-2)-3\) (neboť \(1-(2-3) = 1-(-1) = 2\), zatímco \( (1-2)-3 = -4.\) Tedy v prvním grupoidu jsme mohli přeskupit závorky, v druhém ale nikoliv. Když takto závorky můžeme přeskupit, říkáme, že zde platí tzv. asociativní zákon.

Pokračovat ve čtení “Semigrupy”

Krátké povídání o funkcích a jejich skládání

Grupoid může obsahovat i funkce, jak si ukážeme v příštím článku. Připomeňme si tedy (spíše neformálně než s použitím přesných definicí) co to taková funkce vlastně je.

Pokračovat ve čtení “Krátké povídání o funkcích a jejich skládání”